Titul:               Lidové noviny
Datum vydání: 1.6.2001
Autor:             DANIEL MÜNICH
Strana:

Jednotné zkoušky přinášejí více nevýhod než výhod


Přínos jednotných maturit vidí instituce, která je připravuje (CERMAT), především v celostátní srovnatelnosti výsledků. Zavedení jednotných státních maturit v zamýšlené podobě však představuje tak velký zásah do vzdělávacího systému, že by si zasloužilo propracovanou a výzkumem podloženou argumentaci. Jaké výhody či nevýhody maturity přinášejí pro různé skupiny lidí?
 Rodičům a jejich dětem by srovnatelné maturitní výsledky mohly posloužit jako vodítko při volbě školy. Komplexní a mnohem užitečnější informace však již pátým rokem poskytují žebříčky středních škol, které srovnávají například počet učitelů na žáka, počet nabízených cizích jazyků, přístup ke knihovně, internetu a počítačům a úspěch absolventů při zkouškách na vysoké školy.

Maturitní výsledky na rozdíl od těchto ukazatelů nikdy nebudou vyjadřovat kvalitu školy, tedy školou přidané vzdělání, ale pouze jistou kvalitu jejích absolventů. Velice kvalitní škola přijímající slabší studenty často nebude mít excelentní výsledky u jednotných maturit, ale přesto bude pro žáky dobrou volbou. To je dnes případ mnoha soukromých středních škol nabízejících alternativu méně nadaným studentům, kteří by jinak skončili na učilištích. Z takových studentů škola nikdy neudělá hvězdy, ale nabízí jim lepší vzdělávací alternativu.  V neposlední řadě se nabízí otázka, zda by bylo vůbec možné výsledky škol v jednotných maturitách  zveřejňovat.

Školská administrativa by mohla využívat výsledků v jednotných maturitách jako kritéria při rozdělování dotací školám. To by ovšem byla velká chyba. I zde platí, že maturity neměří školou přidané vzdělání. Školy vzdělávající studenty ze sociálně, vzdělanostně a kulturně znevýhodněných lokalit a rodin by byly totiž neprávem znevýhodněny. Jednotné maturitní výsledky by snad bylo možno používat k identifikaci škol nepřijatelně špatných, anebo těch, které přijímají nepřijatelně špatné studenty. U takových škol by stát mohl zvažovat vyřazení ze sítě škol, a tedy o zbavení nároku na finanční podporu. To by ovšem musela být obtížnost jednotné části maturit výrazně snížena a jednotné maturity by tím ztratily další smysl.

 Je otázka, co by srovnatelné výsledky přinesly zaměstnavatelům či vysokým školám. Zaměstnavatelé totiž od nových zaměstnanců požadují především schopnosti, o nichž jednotné maturity nikdy nic vypovídat nebudou. Schopnost dále se učit, komunikativnost, samostatná i týmová a tvořivá práce jsou kvality, které si zaměstnavatelé budou muset i nadále zjišťovat v pohovorech či ve zkušebních lhůtách.

 Je rovněž těžké předvídat, jak by s výsledky maturit naložily vysoké školy. Kromě dobrých úmyslů dnes nemají dostatečně silnou motivaci si studenty vhodně vybírat. Svědčí o tom mnohdy špatně konstruované přijímací zkoušky a poměrně velký prostor pro korupci v přijímacím řízení. Je dokonce možné, že se vysoké školy začnou spoléhat na výsledky u maturit pouze z pohodlnosti. Nejpravděpodobnější je, že se vysoké školy budou velmi lišit v tom, jakou váhu budou maturitám přikládat.

Potenciální prospěch z jednotných maturit se tedy nezdá výrazný. K tomu přistupují desetimilionové finanční náklady na zavedení a provozování celého systému.   Mnohem závažnější však je, že katalogy maturitních požadavků vydávané v dvouletém předstihu budou deformovat výuku. Hrozí, že statisíce studentů a tisíce učitelů budou mařit čas bezúčelnou přípravou na jednotné maturity. Zkrátka samozřejmě přijde již dnes zanedbávaná výuka zaměřená na samostatné uvažování, na řešení problémů, na komunikativnost a kolektivní práci.

 Přetrvávající snahy o zavedení jednotných maturit zřejmě pramení z odvěkého nutkání úředníků a některých akademiků společnost a jednotlivce změřit a standardizovat a potom to celé společensko-ekonomické hemžení od úřednických stolů řídit. I doposud to bylo velice obtížné a díky velkému tempu změn a rozmanitosti stále více propojeného světa to bude stále obtížnější. Nejlepší by bylo na jednotné státní maturity co nejrychleji zapomenout.

Daniel Münich
zástupce ředitele pro doktorská studia při CERGE-EI