|
Češi si už rok zvykají na to, že každý desátý
z nich nemá práci. V minulém měsíci nezaměstnanost
vyskočila na rekordních 10,8 procenta. Bez místa bylo téměř
570 tisíc lidí, o 27 tisíc více než v závěru
loňského roku. Statistiky tak zaznamenaly nejen vůbec nejvyšší
nezaměstnanost v historii České republiky, ale i nejrychlejší
tempo, jímž lidí bez práce přibývá.
Zajištění pracovních míst přitom Vladimír Špidla
vyhlásil po volbách za nejvyšší prioritu nové
vlády. Za rok a půl však ministři nedokázali udělat nic, co
by její vzestup zbrzdilo. Teď přichází vládní
koalice s nápadem, jenž se už několik měsíců osvědčuje Slovákům.
"Lidé, kteří jsou bez místa více než rok, budou
muset být osm hodin týdně k dispozici obci, v níž žijí,
a tento čas odpracovat na veřejných pracích. Tomu, kdo odmítne,
se sníží životní minimum na polovinu," říká
ministr práce Zdeněk Škromach.
Podporu si odpracujete
Koaliční politici se už na tomto plánu dohodli. "Teď diskutujeme,
kolik hodin to bude. My bychom rádi viděli dvacet hodin týdně,
sociální demokraté trvají na osmi. I to bude
výrazný pokrok proti současnému stavu, kdy si lidé
vezmou podporu a jdou si vydělávat načerno," říká předseda
lidovců Miroslav Kalousek. Člověk, který práci odmítne,
by tedy namísto současného minima 4100 korun měsíčně
dostal jen 2050 korun. Neměl by navíc šanci na žádné
další sociální dávky. Přísnější
pravidla by podle ministra práce mohla začít platit už od poloviny
roku. V parlamentu totiž leží zákon o zaměstnanosti, do kterého
je podle Škromacha nutné tuto změnu přidat. Povinnost přijmout práci
od obce by tak dopadla na více než čtvrt miliónu lidí,
právě tolik nezaměstnaných totiž nepracuje více než
zmíněný rok a půl.
Konec dávek s "melouchy"
"Považuji to za ohromný posun. Nezaměstnanost
to výrazně sníží. Mnoho lidí totiž kombinuje
sociální dávky a podpory s prací načerno. Takhle
jim nabouráte jejich životní rytmus nelegální
práce. Ta povinnost by navíc měla být rozložena do více
dní. Každý den hodinu má výrazně větší
dopad," vítá nejnovější vládní nápad
Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE, který se
nezaměstnaností dlouhodobě zabývá.
Kolik lidí kombinuje sociální dávky
s prací načerno, se dá zjistit srovnáním dvou
údajů o nezaměstnanosti. Na jedné straně statistici průzkumem
zjišťují, kolik lidí samo sebe označí jako nezaměstnané,
na druhé straně pak úřady práce registrují, kolik
lidí se hlásí o podporu a dávky. Těch, kdo si
jen jdou říct o dávky, bylo loni o 140 tisíc více.
Na Slovensku mají nezaměstnaní povinnost nastoupit
na veřejné práce už od loňska: počet lidí bez práce
se za tu dobu zúžil o více než dvě procenta. Loni v prosinci
hlásila Bratislava míru nezaměstnanosti 17,8 procenta, rok
poté 15,6. "Řada lidí, kteří pracovali načerno, si přestala
chodit pro podporu. Obce se zatím příliš nesetkaly s tím,
že by lidé práci odmítli. Ten, komu to narušilo výnosnou
práci načerno, si prostě už pro podporu nejde," řekl před časem pro
slovenský deník SME ministr práce Ludovít Kaník.
13 Komentář, str. 8
Jak
roste nezaměstnanost a kolik lidí pracuje načerno
Uz rok je Ceska republika zemi, kde kazdy desaty clovek
nepracuje a zije ze socialnich davek a podpor.
Praha, 10. 2. 2004
V Evropske unii patři Česko do skupiny zemi s vysokou nezaměstnanosti.
Situace je o to horši, že řady lidi bez mista se rozrůstaji v časech, kdy
ekonomika roste nejrychleji za posledni čtyři roky. Koalični kabinet Vladimira
Špidly nedokazal ani po roce a půl ve Strakově akademii dat dohromady vizi,
jak nezaměstnanost snižit nebo alespoň zbrzdit. "Hlavni
důvody vysoke nezaměstnanosti jsou dva: zneuživany socialni system, kdy tisice
lidi pracuji načerno a zaroveň berou podporu v nezaměstnanosti, a špatne
podminky pro podnikani. Je složite založit firmu, přijimat a propouštět zaměstnance,
takže podnikatele ve strachu z vysokeho odstupneho lidi raději ani nepřijimaji.
K tomu si připočtěte vysoke odvody z platů a mate odpověď, proč při současnem
růstu ekonomiky desetina lidi nepracuje," řika Daniel Munich z ekonomickeho
institutu CERGE.
Vyhrady tohoto typu se objevuji ve zpravach mezinarodnich
instituci od Světove banky po Mezinarodni měnovy fond se železnou pravidelnosti.
A s nimi i napady, s nimiž v boji proti nezaměstnanosti uspěli v mnoha zemich.
Reakce politiků? Pokyvani hlavou a přislib, že co nejdřive přijdou konkretni
navrhy. Mnoho konkretniho pro sniženi nezaměstnanosti však zatim vlada neudělala.
Vyjimkou je zpřisněni podpor pro mlade lidi, kteři dosud nemaji pracovni
zkušenosti. Ti nemohou dostat podporu, ale musi přijmout dotovane misto.
Zakon plati od ledna a vysledek je viditelny. Nezaměstnanych sice za rok
celkově o 30 tisic přibylo, absolventů je však o 1211 meně.
Mladi Češi se chovaji přesně jako mladi Britove. Pravě labouristicky premier
Tony Blair byl totiž v roce 1998 prvni, kdo lidem bez pracovnich zkušenosti
sebral podpory. Většina z nich si raději sama našla praci, než aby se dohadovala
se statnimi uředniky. Už prvni měsic, kdy plati stejna pravidla v tuzemsku,
naznačuje podobny přistup. Loni bylo mezi nezaměstnanymi 10,4 procenta mladych
bez pracovnich zkušenosti, dnes je to 9,6 procenta.
Některe dalši vladni napady však budou mit podle ekonomů spiš
opačny efekt: řady lidi bez prace rozšiři. Vlada v listopadu schvalila zvyšeni
podpor v nezaměstnanosti v druhem čtvrtroce po ztratě mista ze 40 na 45 procent
původniho platu. Lide nad padesat navic budou moci brat podporu devět měsiců
misto současneho půl roku. Ti, kdo dovršili 55 let, pak cely rok. Špidlův
kabinet zaroveň souhlasil s tim, že si nezaměstnani mohou přivydělavat k
podpoře až polovinu minimalni mzdy, tedy 3350 korun měsičně. "To je vyzva
k praci načerno," řika Munich. "Proč by se člověk te podpory vzdaval, když
mu vlastně legalizuje melouchy. Když někam přijde kontrola, jen řekne: panove,
ja si tady legalně přivydělavam, praci načerno už pak vůbec nikomu neprokažete."
Jistou motivaci, aby se lide vzdali vynosne kombinace prace načerno a socialnich
davek, by mohly byt nove odpočty dani pro rodiny s dětmi, ktere může využit
jen rodina, kde alespoň jeden člověk legalně pracuje. Naopak minimalni daň
a zvyšene odvody zdravotniho a socialniho pojištěni pro živnostniky měly
podle prvnich signalů opačny učinek. Mezi nezaměstnanymi sice každy leden
vyrazně přibyva živnostniků, letos jich však podle ministerstva prace bylo
o dva tisice vice než v poslednich třech letech.
|
