Titul: Mladá Fronta
Datum vydání: 26.7.1995
Autor: DANIEL MÜNICH Autor je studentem CERGE-EI
Strana: 10
Konec mzdové regulace otevírá nové možnosti
Mzdová regulace byla zrušena za všeobecného potlesku. Není od věci si při loučení s ní říci, čemu se nyní dostává mnohem většího prostoru. Cena práce má jako kterákoliv cena neocenitelnou úlohu majáku v nepřehledných vodách trhu. Umožňuje nabídce, tedy jednotlivcům, a poptávce, tedy firmám, doplout do klidného přístavu nalezení vhodného zaměstnání a dobrého pracovníka. Mzda může velice dobře posloužit zaměstnavateli, který hledá nové, zodpovědné a spolehlivé zaměstnance. Při výběru ze zájemců, které vidí poprvé, a k tomu ještě očima své náborové kanceláře, má totiž velmi nelehkou úlohu. Jeli z jeho mzdové politiky zřejmé, že podprůměrně nízká nástupní mzda bude později bohatě kompenzována těm, kteří svou spolehlivost osvědčí, ztratí všichni nezodpovědní o místo zájem, neboť jim bude zřejmé, že se dlouhé budoucnosti ve firmě nedočkají. O splnění závazku vyšší mzdy se není třeba obávat, jestliže firma sleduje dlouhodobé cíle. Mzdová politika je také velice významný nástroj jak bez nákladné vnitřní kontroly dosáhnout zainteresovanosti a efektivního chodu firmy. Jde o případ vysokých mezd vedoucích pracovníků, které jsou mnohdy trnem v oku řadových zaměstnanců. Jejich závist často slepě ztotožňuje množství potu a práce s nárokem na výši mzdy. Vidina vedoucího místa s velmi vysokým platem jako potenciální odměna pro pracovníky všech úrovní, kteří hledají a nacházejí nové cesty zvýšení efektivnosti uvnitř firmy, však může být obrovským stimulem a receptem na dlouhodobou prosperitu. Jde jen o jeden z příkladů toho, jak zavádějící může být spojovat okamžitou produktivitu práce jednoho člověka s jeho odměnou. Mzda je nejen cenou práce, ale i cenou úsilí. I na dokonalém trhu může být vyplácení mezd, jež jsou vyšší, než platí konkurence, racionální a ziskové. Skutečnost, že někdo dostává více, než by dostal jinde, může vést k významně vyššímu úsilí a pracovní zodpovědnosti, protože jiné takové místo by se člověku velmi obtížně hledalo. Firma se tak může šikovně vyhnout obtížnému dohlížení a kontrole svých zaměstnanců. Rozhodování o oboru studia se významně váže na mzdové očekávání vyplývající ze zvolené odbornosti. Vzdělání získané v dobách socialismu může být dnes nedost at kové, nebo naopak neuplatnitelné. Mohlo by se stát, že rozhodnutí současných začínajících studentů založené na špatných mzdových signálech ovlivní vzdělanostní strukturu uchazečů o zaměst nání za dal ší ch pět či deset l et a povede ke strukturální nezaměstnanosti. Možná bychom si potom, stejně jako nyní evropské společenství, lámali hlavu, co je její příčinou. Nepeněžní formy odměňování nebo odlišný význam mzdy při získávání specifické pracovní zkušenosti mohou být jen další ukázkou zajímavosti, ale i složitosti tématu. Co by bylo, kdyby nebylo mzdové regulace, se již nikdy nedozvíme. Ekonomická věda vždy říká: co se stane, když... Problém je ve slovu když, neboť naše znalost situace byla velmi nedokonalá. Úloha zmíněných jevů je i ve standardních tržních ekonomikách stále předmětem odborných diskusí a lze stěží předpokládat, že bychom jeji ch význam v čase obrovských t ransformačních změn dokázal i zhodnotit u nás. Mzdová regulace byla tedy spíše vedena intuitivním přesvědčením, že inflační tlaky v tržně nedozrálém prostředí silně převážily nad prospěšností tržního majáku. Tím, že jsme s cenovou regulací žili, jsme byli zbaveni poznání, co by bylo bez ní. Tak již to v hospodářské politice často chodí. DANIEL MÜNICH Autor je studentem CERGE-EI