Titul: Mladá Fronta
Datum vydání: 21.1.1995
Autor: DANIEL MÜNICH Autor je pracovníkem Centra ekonomických studiía vyššího vzdělávání Univerzity Karlovy (CERGE)
Strana: 12
Minimální mzda neobstojí
Na pořadu dne je u nás, stejně jako ve Spojených státech, otázka minimální mzdy, přesněji řečeno otázka, zda ji zvýšit. Zatímco tam se tato otázka vrací na jednací stůl již pravidelně, u nás se jedná spíše o první vlaštovku. Prezident Clinton a jeho poradci z Demokratické strany prosazují zvýšení minimální mzdy z dnešních 4,25 na 5 dolarů, zatímco parlamentní republikánská většina o takovém zvýšení nechce ani slyšet. U nás lze očekávat zastánce zvýšení minimální mzdy v řadách opozice a odborů, zatímco vládě se do zvyšování moc nechce. Pokud jde o vliv minimální mzdy na ekonomiku, nejde totižani tak o to, zda je, či není zavedena, ale jde o její výši. I tady platí, že čím vyšší cena, tím nižší poptávka. A skutečnost, že mzda je cenou práce, kterou určuje trh, chápou dnes již mnozí. Z diskusí, které až doposud proběhly, vyplývá, že vliv minimální mzdy na zaměstnanost především mladé generace je přijímán bez zásadních rozporů. Otázkou praktické politiky zůstává, kolik procent lidí přijde o prác i, jestliže se minimální mzda zvýší o dané procento. Ekonomická teorie trhu práce však odhaluje vztahy mnohem hlubší a rozsáhlejší, na prvnípohled netušené. Ti, jichžse úroveň minimální mzdy týká, mají převážněminimální pracovní dovednosti a znalosti. Jsou to ti, pro které je práce jediným zdrojem růstu kvalifikace. Pracovat pro ně znamená nejen mzdu, ale především jedinou možnost, jak získat zkušenosti a praxi, které se dajípozději prodat za mzdu vyšší. A nejen to. Pracovní místo dává mladému člověku možnost prokázat schopnosti, spolehlivost a pracovitost. Tedy vlastnosti, které za městnavatelé v dnešní anonymní společnosti jen těžko na první pohled odhalují. Na nízkou mzdu, kterou platízaměstnavatel nastupujícím lidem, se můžeme dívat také jako na zálohu, kdy dobírka bude vyplácena později vyššímzdou, ažnový zaměstnanec prokáže svou zodpovědnost a spolehlivost. Jde o cestu, jakou se pracovitost a spolehlivost, tedy vlastnosti tolikžádané a postrádané, mohou začít v naší společnosti prosazovat a slavit úspěch nad lenostía nespolehlivostí. Minimální mzda snižuje ochotu zaměstnavatelů poskytovat nevyučeným zaměstnancům dodatečné vzdělání a vedlejší odměny ve formě lepších pracovníc h podmínek. Finanční závazky mladých lidí vstupujících na trh práce jsou nejmenší, a tak srovnáv at jejich příjem s příjmem rodiče živícího rodinu není zcela na místě. Mladý svobodný člověk však jednou nevyhnutelnězestárne a založí ro dinu. Zůstaneli takový člověk vinou minimální mzdy bez praxe a solidních pracovních zkušeností, bude mít problémy najít zaměstnáníještě větší. Neschopen uživit rodinu bude kandidátem na sociální dávky. Nezaměstnanost způsobená minimální mzdou dává zaměstnavatelům možnost diskriminace. Jeli mzda dána pouze rovnováhou na trhu práce, potom musí zaměstnavatel zaměstnávajícína základě barvy pleti či pohlaví vyplácet vyššímzdy, a snižuje tak svou konkurenceschopnost oproti tomu, kdo zaměstnává jen podle nejmenších mzdových nákladů. Tržní síly tak skrze nákladnost diskriminace přispívají k její eliminaci. Minimální mzda, která naopak tlak tržníc h sil narušuje, diskriminaci nahrává. Profesor Lawrence Summers z Harvardovy univerzity trefněříká, že minimální mzda odstraňuje tržní pokutu za praktikování diskriminace.Věcná diskuse o minimální mzdě nemůže nevzít tyto poznatky v úvahu a musí zvážit všechny negativní důsledky. Zdá se, že argumenty na podporu minimální mzdy jsou chabé. Již dříve však kdosi řekl, že buďlze podporovat politiku více pracovních příležitostí, menší diskriminace, získávání praxe a zkušeností, nebo naopak prosazovat vyšší mzdy pracujících. Ať bude prosazován o jedno či druhé, vždy lze očekávat výpad od opozice.