Titul: Mladá Fronta
Datum vydání: 3.3.1995
Autor: DANIEL MÜNICH Autor pracuje v Národohospodářském ústavu a studuje CERGE
Strana: 12
Vzdělání je velmi dobrá investice
Kapitalismus se vrací do země, kde se mu již jednou dobře dařilo. Lze očekávat, že nové prostředí dá opět význam tomu, čemu se říká lidský kapitál, který byl po léta v naší zemi přehlížen. Svět demokratického kapitalismu tohoto století naopak dal lidskému kapitálu, tedy vzdělání, jedinečnou příležitost. Jedním z těch, se významně zasloužili o analýzu a teoretický popis významu lidského kapitálu, je i nositel Nobelovy ceny, americký ekonom Gary Becker, který je v těchto dnech u nás na návštěvě. Tento přední ekonom obohatil ekonomickou teorii lidského kapitálu a získal této teorii i široké společenské uznání. Lidský kapitál má totiž mnoho společného s kapitálem klasickým, ale má i zvláštnosti, které ho činí výjimečným. Lidé investovali do lidského kapitálu i za socialismu. Nešel totiž zestátnit ani zabavit na hranici. Byl to vlastně jediný legální způsob, jak kapitál získat a vlastnit. Osobní výnosy ze vzdělání však měly spíše podobu vyššího, ale neoficiálního společenského respektu a příjemnějších pracovních podmínek. Již samotné řazení v hesle "vláda dělníků, rolníků a inteligence" naznačovalo, že lidský rozum stojí až na pokraji společenské důležitosti. Není divu, že socialismu došel hospodářský dech, přestože měl papírově srovnatelně vzdělané obyvatele jako mnohé kapitalistické země. Neuměl a také nemohl dát vzdělanosti příležitost. Vymazáním označení kapitál byla totiž lidské vzdělanosti přisouzena pouze okrajová role a ztracen jeden z nejvýkonnějších motorů pokroku. Studium bylo pro jednotlivce investicí s malými náklady a srovnatelně malými výnosy. Státní plán ruku v ruce s ideologií určoval, kolik lidí a co bude studovat. Náklady na vzdělání zaplatil stát, který následně určil mzdy a mnohdy i pracovní umístění. Kdo investuje, očekává nějaké výnosy. Často jediným smyslem investic státu do vzdělání však tehdy bylo jen utužení ideologického uvědomění a nehybnosti. V dobách minulých stál každý člověk chtivý studia před zásadním rozhodnutím. Buď studovat jeden z ideologicky zasažených oborů sociálních věd, jakým byla samotná komunistická teorie či například ekonomie centrálního plánování, s vírou, že socialismus přetrvá, nebo studovat ideologicky inertní obor, zpravidla technickou či přír odní vědu. Kdo volil první a jeho myšlení nebylo nevratně pokřiveno, může ještě zapomenout a začít znovu. Kdo volil druhé, za minimální vlastní finanční nák lady získal použitelný a kvalitní lidský kapitál, který mu dnes začíná konečně vynášet. Je tak ve velké výhodě nejen proti první skupině svých kolegů, ale i proti dnešním studentům, kteří budou muset částí svých budoucích výnosů oprávněně splácet investiční studijní náklady svého lidského kapitálu. Možnost výnosně investovat do vzdělání se stává jedním z nejsociálnějších prvků, které k nám kapitalismus přináší. Lidský kapitál dostává opět příležitost obohatit jednotlivce a společnost. Je příležitostí pro všechny a hlavně pro ty, kteří nemají nervy na rizika investic jiných. Přestože se za vzdělání začíná i u nás platit, zůstane vzdělání stále štědře dotovanou investicí s nejvyššími výnosy a nejmenším rizikem.